Loupak.cz - Vtipy

Ztratil se Brežněv v lese a šli ho hledat. Potkali králíka a ptají se ho, jestli soudruha Brežněva neviděl.
„Ne,” povídá králíček. „Nikoho takového jsem tu neviděl.”
Potkají lišku a taky se jí ptají.
„Ne, taky jsem nikoho neviděla,” odpoví liška. „Ale běžte se zeptat medvěda. Určitě ho najdete doma, protože zrovna marodí. Už týden sere medaile!”

Za totality se v jedné cele sejdou tři chlápci. První říká: „Já jsem tady proto, že jsem chodil pozdě do zaměstnání. Že prý jsem se tak snažil snížit produktivitu práce.”
Druhý na to: „To mě zavřeli, že jsem chodil do práce moc brzo. To prý dokazovalo, že jsem kapitalistický špión.”
A třetí: „Já jsem tady kvůli tomu, že jsem do práce chodil vždycky přesně na čas. Říkali, že to dokazuje, že mám americké hodinky.”

Kanadský velvyslanec je na recepci v Moskvě. Dochází k přípitku, velvyslanec uchopí křišťálovou číši a obdivně říká Brežněvovi: „No, to je nádhera, odkud to máte?”
„Ale, to máme tady od těch vedle, jak se jen jmenujou. Jo, Češi, nějaké Československo.”
Konečně si připíjejí a jak velvyslanec při přípitku zvedne hlavu, všimne si nádherného křišťálového lustru. Je opět úplně nadšený.
„A to máte odkud?” ptá se znovu.
„Ale, to jsme taky dostali od těch Čechoslováků,” odpoví Brežněv.
Velvyslanec se podiví: „Ti vás ale musejí mít rádi, když vám dávají takové dary.”
„Jo, to je pravda,” přisvědčí Brežněv. „Musejí, musejí!”

Padesátá léta. Moskva. Chajim Jankel očumuje výlohy Domu potravin a stále jen remcá: „Hovězí nemaj... ani skopový... telecí neznaj ani po názvu... ať mě hrom... ani vepřový nemaj... po párečkách ani šajnu... fakt, oni nemaj ani flaksu... a co milčik... sýry - nic... máslo, kde by se vzalo... a co vajíčka - prd... ani mouku...”
Najednou vedle chlap a syčí mu do ucha: „Mizernej Žide, okamžitě přestaň s šířením protisovětské propagandy, nebo tě praštím pažbou!”
Chajimek upaluje a zastaví se až doma. Tam Rivce všechno převypráví a končí: „Nemaj vůbec nic. Pažbou mě chtěl ten chlap praštit. Á - teď už tomu rozumím! Oni nemaj ani náboje!”

Čtyři stupně porovnávání v Československu: Dobré, lepší, nejlepší, sovětské.

Nejsem-li na svém pracovišti, jsem na cestě k socialismu.

V Moskvě stojí dlouhá fronta lidí na maso. Jeden z čekajících mužů už to nevydrží a začne nahlas kritizovat systém. Podezřele oblečený člověk, který postával nedaleko, k němu přistoupí a povídá: „Soudruhu, podívej, za starých časů kdyby si někdo nahlas stěžoval jako ty, tak bych ho...” a rukou naznačí pistoli namířenou na mužovu hlavu.
Když muž přijde domů s prázdnou, ptá se jeho žena: „Co se děje, došlo maso?”
„Je to ještě horší,” odpoví manžel. „Už jim došly i náboje!”

Starý profesor vejde do třídy, zasedne za katedru a zvolá: „Tak kdo nás dneska nenavštívil?”
Studenti sborem: „Strýček Jedlička!”

Anketní otázka v ruských novinách: „Jaká je vaše nejoblíbenější historická postava a proč právě Lenin?”

Jaký je nejlepší politický vtip?
Ten, na který si ještě po deseti letech vzpomenete a tak se mu smějete, až se za mříže popadáte!